Pod korunou sv. Václava

V čele našeho národa stojí rytíř na koni ve skvělé zbroji, který nás z věčnosti provází celými našimi dějinami. Je s námi v dobách zlých i těch klidných, kdy se rozhoduje o budoucnosti úplně stejně jako uprostřed nejstrašnějších válek.

O tom, jak se jeden odvážný muž z dobré rodiny s nejlepším vzděláním před tisíci lety zřekl pozlátka života v povrchní Praze a vydal se do hloubi sázavského pralesa, aby se modlil, pracoval a sloužil lidem.

V čele našeho národa stojí rytíř Václav na koni a ve skvělé zbroji. Provází nás z věčnosti celými našimi moderními dějinami. Je s námi v dobách zlých i těch klidných, kdy se rozhoduje o budoucnosti úplně stejně jako uprostřed nejstrašnějších válek. A právě v takové době zdánlivého klidu žijeme a účastníme se zápasu o lidskou duši a o duši našeho národa.

Je podzim roku 1378. Ze svých komnat na Pražském hradě pozoruje Karel IV. město, které proměnil z ospalého královského sídla v zářící srdce říše. Nyní, když podzimní listí padá na jeho milovanou Prahu, císař rozjímá nad životem plným triumfů i ztrát. Jak předat říši synovi? Jak ochránit křehké dědictví českého království? A hlavně - jak smířit světskou moc s věčností, po které vždy toužil? Co se asi honilo na sklonku života v hlavě muže, který snil o věčnosti, a přitom se tak mocně zapsal do prchavých dějin našeho času.

Ve stínech třicátých let minulého století se začal odvíjet příběh proměny, která zasáhla do samého srdce české společnosti. Byl to příběh o tom, jak se úřední razítka stala šibenicemi, jak se jejich otisky proměnily v ortel smrti a jak se spisové složky staly náhrobními kameny. V této temné metamorfóze se zrcadlí nejen tragédie jednoho národa, ale i univerzální pravda o křehkosti lidskosti tváří v tvář byrokratické mašinerii.

Nahlédněte do fiktivního, ale historicky podloženého příběhu, který ilustruje hlubokou nenávist komunistického režimu k víře a církvi, projevy materialistické ideologie a metody, jimiž komunistická tyranie systematicky likvidovala duchovní život ve společnosti. Příběh ukazuje střet mezi represivní mocí státu založeného na ateistickém světonázoru a řeholníky, kteří se stali terčem organizovaného pronásledování. Tento blog přináší rekonstrukci dramatických událostí z noci z 27. na 28. dubna 1950, kdy proběhla druhá vlna Akce K. Text se snaží přiblížit čtenářům, jak pravděpodobně probíhalo přepadení klášterů, jednání komunistických funkcionářů i reakce samotných řeholníků v této zlomové noci.

Příběh mého dědy, kapitána Kříže, jenž přežil nacistické zajetí, aby nakonec padl v poslední den války, kdy Prahou již zavlály československé vlajky. Ironie osudu v nejkrutější podobě – právě když se jeho žena radovala z osvobození Prahy Rudou armádou, krev jejího manžela již zasychala na chodbě domu, ve kterém měli žít společně další desetiletí.